ME Lignano 2011
Reportáž z oficiálního Mistrovství Evropy veteránů - kategorie 35+
Sestava: Radek Bendl, Aleš Pospíšil, Jan Sviták, David Březina, Petr Švarc, Martin Řimnáč, Martin Hanousek, Zbyněk Janeček, Pavel Janatka, Mirek Štíbr, Jirka Pešek, Petr Havel, Vojta Wiesner, Petr Vašíček, Luboš Šuta, Martin Kadlec
Trenér: Jiří Filip, hrající asistent: Kosta Prandžev
Lékař: MUDr. Filip Svatoš
Odjez do dějiště European Mastrers Games v italském Lignanu byl naplánován na středu 14.9., když cca kolem 19.30 nám personál restaurace Nad ledem popřál hodně zdaru a my měli příležitost vrátit se ve vzpomínkách o 2 dekády zpět, kdy jsme stejným modelem autobusu Karosa vyráželi k ligovým utkáním. I díky sponzorskému daru včelaře ze Slovenska (modří již vědí - medové...) nám ukrutně dlouhá cesta do italského letoviska Bibione (v překladu něco jako Hanouskovo...) uběhla jako nic. Nev Dama se o naše pohodlí potarala perfektně a fasování povlečení z rukou dvou obchodních ředitelů a jednoho manažera byl zážitek,který se nepoštěstí každému. Navíc nás bezprostředně u hlavního stanu cestovní kanceláře čekala horda fanoušků s transparentem - Hanouskovi, děkujeme!, a to nejen za toto uvítání, ale i za hlasitou podopru v hledišti při našem prvním utkání. Narazili jsme v něm na celek Puerto Sagundo (ESP) a remízu z minulého ME jsme jim vrátili i s úroky v podobě výsledku 13 - 5 v náš prospěch, samozřejmě. V naší těžší skupině nás čekali ještě soupeři z Dánska a Ruska, kteří se po vzájemném duelu rozešli s výsledkem 8 - 7 ve prospěch Dánů (což nakonec zamíchalo pořadím). K druhému zápasu jsme nastoupili proti "sbornój komándě" RUSSIA II, v jejíž dresu nastoupili olympijští medailisté i bývalí reprezentanti. Takových zápasů člověk moc nezažije a ačkoliv jsme prohráli 14 - 7, mohli jsme ze hřiště odejít se vztyčenou hlavou, neboť výškový i fyzický rozdíl mluvil jednoznačně ve prospěch potomků Ilji Muromce. Příjemné navíc bylo přijmout po zápase žádost hráče Gopina z řad soupeře, abychom porazili Dány, Rusy tím posunuli do finále a vysloužili si za to 2 basy piva. A málem, nebýt zaváhání v posledních vteřinách utkání ve skupině s Koldingem JF, jsme si tuto odměnu vysloužili. Utkání skončilo remízou 9 - 9 a my v zamotané skupině skončili třetí a čekal nás zápas o páté místo. V tomto duelu nás čekalo družstvo slovenské Stupavy. Z utkání jsme vyšli vítězně v poměru 11- 8 a ačkoliv jsme v turnaji pouze jednou prohráli obsadili jsme konečnou 5. příčku. Takže, i když jsme nakonec na bedně nestáli, vzhledem k marodce, neúprosnému turnajovému systému, četnosti tréninků (vyjímkou zde nebyla družstva, která trénují 3x v týdnu a odehrají za sezonu v soutěži dvojnásobný počet zápasů), ale i litrům vypitého vína, piva i lékařových zásob, mírnému spánkovému deficitu, množství skonzumovaných pizz, lasagní a fazolí, nevyjímaje klimatické podmínky a malou nadmořskou výšku a množství nastřelených tyčí, jsme turnajem prošli se vztyčenou hlavou a ukázali, že házenou hrát umíme. Na závěr patří poděkování všem hráčům, trenérům, doktorovi a každému z nás, kdo přispěl k tomu, abychom si tento turnaj společně užili.
Borci, díky!